V duši svoji

V duši svoji
6. ledna 2017 v 17:10 | Marie Bernadeta | Pro tebe bez tebe



V duši svoji

Jen rozhoupané zvony na věžích
a nohy upoutané v otěžích
každodenních plánů člověčích
Dál nevidíme nežli před sebe
a zima krutá opírá se o nebe
a v myšlenkách jen chabých
se zajíkáme blažeností slabých
kteří bezustání kráčejí
po cestě které sotva stačí
s dechem svým a nechtějí
být sami se svou nadějí

Jen jako lehký dým hladí obnažený komín
se objímáme myšlenkami a já se tebou těším
po zbytek dní co zbývá ještě k cíli naší cesty dojít
Jen stále ještě nevím co víc je nežli spolu tajně
být jednou duší jedním tělem v hlavě
a přitom vzdáleni jsme v tomto světě
vším co svazuje tě
a k věčnosti nás život v duši osvobodí
a touha splynout s nekonečnem
v němž poplujeme spolu věčnem duší svojich

Jsem tvojí Láskou
Tichý dým
Já o tvé Lásce ke mně vím
a s tebou sen si sním
že Andělem jsi mým