VLASTA
Naše trnka nemá Šárku,
má prý ale Vlastu,
namíchl jsem proto v šálku,
s medem dobrou pastu.
Na Vlastu to nezabírá,
stále více kyne,
touha její neumírá,
proč vše kolem hyne ?
Navrátil se slunce svít,
trnky můžem vypálit,
a pak velkou lásku pít,
duši, srdce proteplit.
U Trnky již Vlasta není,
denně leží pod Topolem,
další lásku za mou mění,
a já zůstal starým volem.
-oho-
PeopleSTAR (5 hodnocení)