ZEMĚ TŘÍ SLUNCÍ - Miki Ryvola

Až jednou hejna mejch podivnejch ptáků
vrátí se v podzimní větrnej den,
zahlédnu za hradbou dešťovejch mraků,
jak na mě kejvá můj bláznivej sen

Až jednou poznám, že sen se mi vrací,
a bude jasný, že zůstal jsem sám,
já přijdu za vámi, blázniví ptáci,
já přijdu za vámi, jedno je kam.

Nad obzorem trojice sluncí září,
volají hejna dál nad vodou,
do smrti snad už se mi nepodaří
dojít tam, kam cesty nevedou.

Slepeckou hůl v ruce mám nataženou,
majáků slunečních hledám zář,
svítí tmou pro duši unavenou,
svítí tmou pro každou smutnou tvář.

Zas vrací se hejna mejch divnejch ptáků,
jako strom opadal kalendář.

Až jednou zjistím, že ptáci se vrací,
na křídlech podivnej pozdrav že maj,
zavřu za poslední toulavou štací,
zavřu ty dveře a řeknu good-bye.

Až jednou ptáci mi přinesou psaní,
na cestu s nima že musím se dát,
zavřu a půjdu bez dlouhýho ptaní,
odejdu s nima a odejdu rád.

Nad obzorem trojice sluncí září,
volají hejna dál nad vodou,
do smrti snad už se mi nepodaří
dojít tam, kam cesty nevedou.

Slepeckou hůl v ruce mám nataženou,
majáků slunečních hledám zář,
svítí tmou pro duši unavenou,
svítí tmou pro každou smutnou tvář.

Zas vrací se hejna mejch divnejch ptáků,
jako strom opadal kalendář.