ŽIVOT

Otevři oči a podívej se na svět,
vychází slunce a rosa padá na květ.
Postav se nohy a dál svou cestou běž,
přeci Tě nepoloží jedna hloupá lež.

Nadechni se z hluboka a pocit vůni života,
i když si ted myslíš, že Tě čeká jenom temnota.
To slunce znova výjde a noc rozzáří měsíc,
nikdy není nic tak černý tak jdi svému štěstí vstříc.

Tak už se přeci zvedni, mám Tě na kolenou prosit?
Slzy se Ti z očí hrnou, a trávu začínají rosit.
Nemůžeš se vzdát a ukončit život Tvůj
já pomůžu Ti se vším tak jen o to stůj.

Vždy je tady naděje, tak mi přeci věř,
ty připadáš si možná jako štvaná zvěř.
Ale je to jen Tvůj pocit, to brzy zase přejde
život přece běží dál o nic jiného tu nejde.

Tak příjmy mojí pomoc, jsem tu pro Tebe
všechnu svojí bolest vykřič semnou do nebe.
Podej mi svou ruku, já pomůžu ti vstát
nikdy at Tě nenapadne svůj život jen tak vzdát!