Vyhlížím ve strachu konce týdne,
učím se roli, jak na DAMU:
takhle ji klidně oslovím,
ach, snad už v pátek nezklamu.
Srdce v krku, hoří uši,
spatřil jsem JI zářit na peronu,
říkám si - dnes už musíš!
nechceš li ztratit svou Desdemonu.
To by jen slepý neodhalil,
že ona je mého vesmíru střed,
motýl co svá křídla sbalil,
a který už nechce nikdy uletět.
Plaše se pohledy setkaly,
kolem svět se zastavil,
ta vteřina ať nikdy neskončí,
já s úsměvem ji pozdravil!
PeopleSTAR (0 hodnocení)