Trhám bílé lístky sedmikrásky, myslím při tom na polibky z lásky má mě rád……nemá mě rád.. bojím se až poslední lístek utrhnu, pravdu se dozvím a smutně ustrnu…… chci vůbec nějakou pravdu znát? No tak nemáš mě rád…… :-( lásce a citům neporučíš.......
Jen tak sedět… A koukat na nebe. Může jen mlčet… A myslet na tebe… vůně kouře…. Jako bych byl z kůže… Sedět pod lampou… Přemýšlet jak si ostatní vedou… slyšet jak příroda brečí… Naříká, že jí lidé ničí… ach ta polotma… jako by chtěla…...
Já můzu měl... byla to můza..kterou sem moc chtěl.. zbarvená...zlatá....magická... byla tak sladce lidská... rty..naplněné teplou krví... kéž by jsme už nebyli mrtví... měl sem chut tě vidět... měl sem chut tě slyšet... ale bál se tě hledat......
Něco moc postrádám... a kvůli tomu se dnes rozpadám... každý to má jinak... může ti být smutno jen 7-dní a tu dobu postrádáš jen jí... můžeš být smutný celý život.. ve své duši uslyšíš jen vřískot... tvé srdce je smutné... a proto je zesnulé......