Říkám si, že může se to zdát složité, když nad tím dnes smutně přemýšlím, ale bylo by to zvláštní, rozbité, když jednoduché to vlastně je, jen lidé z toho dělají dramata, raději se někteří trápí než, aby byli šťastní, je sice pravda, že nejsme zvířata,...
Omlouvám se ženám, paním, slečnám, má omluva nechť padne před tvůj práh, já nevěřil jsem, že láska může být věčná, že vzpomínky na tebe nepromění se v prach, proto omlouvám se zvlášť tobě, neb stále cítím co tenkrát nás pojilo, neb stále toužím i v tét...
Do parku sme chodívali, sedali na houpačkách, na schovku tam v trní hráli. v ublácených tepláčkách. Spřádali sme velké plány, na školu sme nemysleli, plašili sme černé vrány, každou chvíli sme se smáli.