On: Sedí na lavičce v ruce žiletku v druhé dopisy na kterých se strácí pismo v jeho krvi a jen si klade otazku: Proč? Za každou otázkou proč jedna čárka na zápěstí, za kazdým proč jedna vzpomínka v jeho hlavě, za každou další otázkou si připadá čím dál víc blíže k něčem...
Já jsem tvůj... ty jsi má... oba jsme svoji... oba nejsme ničí... být bez tebe mě ničí... víš co je nejlepší??... s tebou být a políbyt... obejmout a nepustit... do postýlky si vlízt a zneužít... zneužít toho že jsem s tebou... s tebou sám....
Pokaždé když kouknu na nebe, je to jako když podívám se na tebe, pokaždé když hlavu zvednu, propadnu se více ke dnu, zvedám oči pořád dál a dál, tys byla vše co v životě si přál
tys byla jako hvězda jasná, na nebi jsi zářila, byla jsi tak moc krásná a nevin...
Já doufám že nám to vydrží, naše láska nesmí býti plná lží, jedině ti jsi tak kterou miluji a proto ti věrnost slibuju,:navždy s tebou budu žít děti s tebou budu mít pořídíme si nějake fáro miluji tě má mylá ...(jměno holky)