Když k smrti zvadnou růže
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal,
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal,
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva