Když k smrti zvadnou růže
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal,
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal,
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ŽEHNÁNÍ - František Gottlieb
Svícemi prozářenou dlaní můj děd mi dával požehnání. Koření vonné při tom válo, ...
ZÁKMIT - František Gottlieb
Až přejdu údolím a lesy, jak po vlnách bych spěl, mé srdce vzpomene si, nač živo...
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
Svícemi prozářenou dlaní můj děd mi dával požehnání. Koření vonné při tom válo, ...
ZÁKMIT - František Gottlieb
Až přejdu údolím a lesy, jak po vlnách bych spěl, mé srdce vzpomene si, nač živo...
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva