Uvnitř duše, červ mi hlodá,
s ničím se nedokáži vyrovnat,
pořád si myslím - vše se podá,
bolest duše, nedá se k ničemu přirovnat.
Tak moje duše stále bolí,
ani na bolest srdce není lék,
jen čas, ten rány zhojí,
a na sebe často, mívám vztek.
Tolikrát jsem si řekla,
že mi za to nestojíš,
kolikátá slza stekla,
to se nikdy nedozvíš.
Chtěla bych ale ztratit paměť
a zapomenout, žes měl mě rád,
podvody, zrady - to je havěť,
snad pomůže mi kamarád.
Čas běží, ale na mě nekouká,
nemohu mu to mít za zlé,
tou smutnou cestou života - se člověk protlouká,
plameny lásky, už dávno jsou zhaslé.
s ničím se nedokáži vyrovnat,
pořád si myslím - vše se podá,
bolest duše, nedá se k ničemu přirovnat.
Tak moje duše stále bolí,
ani na bolest srdce není lék,
jen čas, ten rány zhojí,
a na sebe často, mívám vztek.
Tolikrát jsem si řekla,
že mi za to nestojíš,
kolikátá slza stekla,
to se nikdy nedozvíš.
Chtěla bych ale ztratit paměť
a zapomenout, žes měl mě rád,
podvody, zrady - to je havěť,
snad pomůže mi kamarád.
Čas běží, ale na mě nekouká,
nemohu mu to mít za zlé,
tou smutnou cestou života - se člověk protlouká,
plameny lásky, už dávno jsou zhaslé.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva