Nech si lásku, nech si lichotky,
já už o ně nestojím,
jsme v životě jenom loutky,
snad zklamání, také ustojím.
Osud si s námi pěkně zahrává,
život je jedno velké představení,
většinou je to člověk, co prohrává,
nemůže si určit, jeho nastavení.
A většinou vyhrává ten,
kdo si nic příliš nebere,
pro něj je krásný každý den,
druhý se ze zklamání - těžko probere.
Proto lásku k sobě nepustím,
zavřu jí všechna vrátka,
jen těžko tobě odpustím,
zatím uběhla doba, příliš krátká.
Jednoho dne, snad po ní zatoužím,
všechen smutek odplaví slzy,
zas sladkou odměnu si zasloužím,
jen čekám, že to bude brzy.
já už o ně nestojím,
jsme v životě jenom loutky,
snad zklamání, také ustojím.
Osud si s námi pěkně zahrává,
život je jedno velké představení,
většinou je to člověk, co prohrává,
nemůže si určit, jeho nastavení.
A většinou vyhrává ten,
kdo si nic příliš nebere,
pro něj je krásný každý den,
druhý se ze zklamání - těžko probere.
Proto lásku k sobě nepustím,
zavřu jí všechna vrátka,
jen těžko tobě odpustím,
zatím uběhla doba, příliš krátká.
Jednoho dne, snad po ní zatoužím,
všechen smutek odplaví slzy,
zas sladkou odměnu si zasloužím,
jen čekám, že to bude brzy.
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva