Voláš mě z nejhlubších hlubin.
Vzpomínky světélkují
jak ploutve moudré ryby,
která si nalezla skrýši
před tíhou vod.
A mě jak hlubinnou rybu
z úkrytu vymrštil výbuch,
rozmetal poklady dětství
i prsten zásnubní.
Zmítám se na mělčině,
osleplá, bez paměti.
Vzpomínky světélkují
jak ploutve moudré ryby,
která si nalezla skrýši
před tíhou vod.
A mě jak hlubinnou rybu
z úkrytu vymrštil výbuch,
rozmetal poklady dětství
i prsten zásnubní.
Zmítám se na mělčině,
osleplá, bez paměti.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BRNĚNSKÁ ELEGIE - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá star...
MODLITBA - Jan Skácel
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou jen na dlaň vody A do ní žabku která ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdo...
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá star...
MODLITBA - Jan Skácel
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou jen na dlaň vody A do ní žabku která ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva