Nitky života se často chvějí,
jsou křehké jako porcelán.
Snad někdy potrestat tě chtějí,
tebe nevidím, jen pole lán.
Tady jsme si schůzku dali,
ale ty jsi milý - nepřišel.
Zlé předtuchy, naději mi vzaly,
proč naši lásku jsi přehlížel?
V poli se pyšní vlčí máky,
modré chrpy, jako tvé oči jsou,
v životě jsme stále žáky,
tak snadno, zradil jsi víru mou.
Proč jsi vlastně nepřišel?
Vždyť bylo nám tak krásně,
mého srdce byl jsi majitel
a teď píši, jenom smutné básně.
O zklamání a o zradě,
o tom, jak srdce strašně bolí,
jak různorodé, života jsou tratě,
záleží na tom, kdo jaké si zvolí.
PeopleSTAR (8 hodnocení)