Růžovými brýlemi na svět hledím,
proč nechci vidět jeho špínu?
Přemýšlím a jen tiše sedím,
komu za to špatné přisoudit vinu.
Snad za všechno zlo mohou lidé,
jen si to přiznat nechceme,
život určité povinnosti na nás klade,
když nezměníme přístup - vymřeme.
Mizí vzrostlé deštné pralesy,
největší bohatství naší Země,
nač pak hulákat na lesy,
že nezáleží jenom na mně.
Na každém člověku záleží,
jak k svému prostředí se chová,
i když mu to někdy na srdci neleží
a před problémy hlavu do písku schová.
Někdy se jako pštrosi chováme,
ale snad se probudíme včas,
vždyť vše pro naše děti děláme,
by ve zdravém světě žily zas.
proč nechci vidět jeho špínu?
Přemýšlím a jen tiše sedím,
komu za to špatné přisoudit vinu.
Snad za všechno zlo mohou lidé,
jen si to přiznat nechceme,
život určité povinnosti na nás klade,
když nezměníme přístup - vymřeme.
Mizí vzrostlé deštné pralesy,
největší bohatství naší Země,
nač pak hulákat na lesy,
že nezáleží jenom na mně.
Na každém člověku záleží,
jak k svému prostředí se chová,
i když mu to někdy na srdci neleží
a před problémy hlavu do písku schová.
Někdy se jako pštrosi chováme,
ale snad se probudíme včas,
vždyť vše pro naše děti děláme,
by ve zdravém světě žily zas.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva