Přišel mě navštívit vánek,
nejistě zaklepal na dveře,
podala jsem mu vody džbánek,
jako dík, pohladil mi kadeře.
Jen tiše do ucha mi pošeptal,
o životě pár krásných slov,
by člověk nad vším nereptal,
vždyť není tvrdý jako kov.
Dá se snadno tvarovat,
jen to musíš řádně umět,
také s tebou umí vibrovat,
ale někdy i líbezně šumět.
Poslouchej, co ti život říká
i když se ti všechno nelíbí,
někdy časovaná bomba tiká,
ale co nelze, to ti neslíbí.
Život voní jako růžový sad,
zkus se jím tiše procházet,
nebudeš cítit žádný chlad,
jen porozumění a lásku nacházet.
nejistě zaklepal na dveře,
podala jsem mu vody džbánek,
jako dík, pohladil mi kadeře.
Jen tiše do ucha mi pošeptal,
o životě pár krásných slov,
by člověk nad vším nereptal,
vždyť není tvrdý jako kov.
Dá se snadno tvarovat,
jen to musíš řádně umět,
také s tebou umí vibrovat,
ale někdy i líbezně šumět.
Poslouchej, co ti život říká
i když se ti všechno nelíbí,
někdy časovaná bomba tiká,
ale co nelze, to ti neslíbí.
Život voní jako růžový sad,
zkus se jím tiše procházet,
nebudeš cítit žádný chlad,
jen porozumění a lásku nacházet.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva