Jen pro mě, něco znamenají

Kde jsou schovány ty vzpomínky,
které jsou tak vzácné?
Podívám se třeba do skříňky,
ale nic z nich, není vratné.

Tam někde na dně leží
a já si je často půjčuji,
ať svítí slunce nebo sněží,
mé srdce někdy, pořádně bičují.

Tam nikdo jiný nic nenajde,
to jen pro mě něco znamenají,
vzpomínám, dokud slunce nezajde,
pak mně krásné sny pomáhají.

Jakoby znaly, co jsem prožila,
snad mně ty chvíle chtějí připomenout,
tak často jsem za lásku se modlila
a já nemohu - ani za nic zapomenout.

I když tiše ve skříňce leží,
některé bych tam ráda nechala,
ale jak ten život, jak tolik běží,
jako bych je v mysli, sama hledala.

Ale od toho přece vzpomínky jsou,
aby ti to dobré i zlé připomněly,
při nich se prodírám světlem i tmou
a my bychom tak rádi, na některé zapomněli.