Vyhlížím jí ve hvězdách.
Již to někdo tvrdil- Inu je to tak.
Tak se v tom třpytu culím na nejbližší mrak,
aby mi dal ještě chvíli čas,
než předemnou skryje onu tvář,
krásy, které ti ve svých verších chci dát.
Pod tíhou oné touhy vadnou mé chlouby,
rozumem soudím, jestli je to možný.
Jak zasklené pucle, v prachu ztrácí úsměv
ruku v ruce, očima soudce,
dokud se prach neutře.
Tak věřím že s náma je to stejý,
tak už mě obejmi, ať cítím i jiné věci,
než potřebu držet deštník.
PeopleSTAR (0 hodnocení)