Život je jako jízda rychlíkem. Leckdy bys rád vystoupil, ale všude rychlík nestaví. Kdo tedy je vlastně viníkem? Cestu životem jsi podstoupil, ale málokdy je k tobě laskavý.
Často ale nemáš na vybranou, na cestu jsi se prostě dal, tak vydrž a ničeho se neboj. Šrámy se zahojí a nezůstanou, pryč bude smutek i žal a zase budeš silný jako sekvoj.
Pak z toho rychlíku vystoupíš na velkém nádraží a budeš stát pevně na zemi. Snad novou jízdenku si zakoupíš, ale dávej pozor, kdo překážky ti nastraží, snaž se být za dobře se všemi.