KRISTÝNKA

Poznala jsem dívenku,
co má velké trápení,
smutně přišla o maminku,
v srdci mívá zatmění.

Pocit má, že sama za vše může,
bolest útěchu jí dělá,
jen důvěra jí napomůže,
tolik chci aby byla veselá.

Je mladá a jako růže krásná,
ona se však ráda nechce mít,
na zem padá hvězda jasná,
kéž přání mohla by jí vyplnit.

V očích mívá pláč a smutek,
přitom plamínky by v nich mohli plát,
má ráda děti, dělá dobrý skutek,
chci jí pomoct a na srdci jí hřát.

Před zrcadlo si stoupni
a pořádně se podívej,
černou masku z tváře sloupni
a ráda jako já Tě mám i Ty se měj.

Setři slzy, co ztékají Ti z tváře,
at můžeš se znovu smát,
nemusíš v každém hned vidět lháře,
dokážeme to spolu, nemusíš se bát.

Posílám Ti pohlazení,
rozkvet jako květinka,
děvče, které fuk mi není,
jmenuje se Kristýnka :)