Květinové děti

Kam jste zmizeli, květinové děti,
proti válce ve Vietnamu jste brojili, přinášeli oběti.

V duchu éry hippies, se mír a láska po světě vznášela,
slova o svobodě pro černé z úst Martina Luthera Kinga pronášela.

Oblékali jste zvonáče, kytky do vlasů splétali,
omamné látky po hrstech polykali, na vlně tripové extáze létali.

Když kytarový mág Hendrix do strun hrábnul,
vaše těla se svíjela, jak had z kůže se stáhnul.

Vzývali jste Joplinku, Morrison vás rozpaloval,
oddávali jste se sexuálním orgiím, svobodnou lásku svět odhaloval.

Kdo Woodstock z vás nenavštívil, jako by nebyl,
však konec váš se pomalu blížil, bůh rohatý se šklebil.

Milovali jste a žili pro svou květinovou rodinu,
však vláda nepochopila, vnímala vás jako spodinu.

Květinové děti, přesto odkaz jste zde zanechali,
věřit v lásku a mír, tuto myšlenku nám ponechali.