Má tajemství jsou ukryta
tam, kde hluboká je tma.
Zem, ledem je tam pokryta
a cestu tam, jen těžko někdo zná.
Nikdo se nikdy už nedozví,
proč mé slunce zašlo za mraky,
neprozradí nic ani keř trnkový,
já skryji smutek, před tvými zraky.
Vše tajemstvím navěky zůstane,
jen já vím o své velké bolesti,
snad jednou srdce bolet přestane,
za všechno mohou, jenom tvé neřesti.
Připadám si, jako pohřbena zaživa,
jen neproniknutelná tma je všude,
a já po lásce byla tak dychtivá,
teď mé srdce, na lásku je chudé.
A dlouho, dlouho bude trvat,
než se ze zklamání uzdraví,
kdo bude jednou, pro mě kvítí trhat,
kdy znovu, sluníčko mě pozdraví?
PeopleSTAR (6 hodnocení)