Proč stále o tvou lásku prosím,
ani čas mi nedá zapomenout.
Já tě lásko v srdci nosím,
dovol - bych se tobě mohla připomenut.
Proč sis nevážil mojí lásky,
proč jsi ji odhodil a na nic ses neptal,
jak slastné bylo, když jsi hladil moje vlásky,
zdali ses někdy, svého svědomí zeptal?
Ale nevím, jestli vůbec nějaké máš,
tobě na ničem vůbec nezáleží
a přesto už i zklamání znáš,
ale něco ti vyčítat - to mi nenáleží.
Tak přemýšlím nad svým osudem,
snad takhle mně ho určily sudičky,
my spolu život sdílet nebudem
a dřív jsme byli, jako dvě hrdličky.
Těm časům dávno odzvonilo,
jen si nemohu nějak zvyknout,
teď mě srdce trápení zaplavilo,
to by musel, zas plamínek lásky vzniknout.
PeopleSTAR (6 hodnocení)