Píseň o jahodě - Jaroslav Seifert
Jde děvčátko, jde po úbočí
a od pláče má vlhké oči.
Ani se kolem nepodívá,
neslyší skřivánka, jak zpívá.
Nevidí v poli máky vlčí,
jen hlavu sklání, vzdychá, mlčí.
Přemýšlí hořce o svém smutku -
vtom padne oko na jahůdku,
která tu skromně v trávě voní.
A holčička se shýbá pro ni.
Když zvedla ji, hned ochutná ji
a už se očka usmívají.
PeopleSTAR (17 hodnocení)