Měním se

To jsou osudy pomluvný
a když se s nimi nedáš do rozmluvy
tak ztupíš své vnitřní zklamání,
jak ten brek zastavit
a být plný námahy,
zármutek lidem zabránit
a nahradit ty smutky
do zbroje
k dalším činům se spustit,
jako slovo ručení,
že tohle není můj čin poslední
a všichni zrozeni věděti
je podlehnout snadné,
jako každý záměr
co ve svých plánech razíš,
jako náruč potlesku
co si všechno pronesl
a hájil zájmy jiných
aby ses ty sám změnil
a někdo tvou snahu ocenil
jako by ti velkou cenu rozměnil
aby všechny podšívky měli smysl
a ty ses vytkl davu jevící se ti do hlavy,
že by si jim mohl poradit
a všechny rozpravy
co v kámen propadly
aby si se nedal odradit
a postavil se ku dílu
najít vnitřní víru k odhodlání
dojít k tomu dýmu
avšak sám by sis měl občas zdřívnout
protože ta tíha co máš na mysli
chce každého zabezpečit
a vší předností ukojit své touhy
nepotkávat zlomené lidi
a veškerou svou vizi
věstovat sklizní
co mě napadá,
jako materiálu únava
co mu plníš hlavu svými zdroji
abys moudrost rozmnožil
a pochopil
jak správně vést své potomky.