Kdesi v dáli, ozývá se zvon
a já nemám nikde stání.
Snad mám k smutku sklon,
že jsem v pohodě - je jen zdání.
Tak rád bych se jenom radoval,
vždyť život není zas tak dlouhý.
Dlouho jsem na tom pracoval,
ale stále, mně zbývají jenom touhy.
Je to smutné pomyšlení,
ale víc už dělat nemohu!
Hledám stále nějaké rozptýlení,
snad nakonec - ten smutek přemohu.
a já nemám nikde stání.
Snad mám k smutku sklon,
že jsem v pohodě - je jen zdání.
Tak rád bych se jenom radoval,
vždyť život není zas tak dlouhý.
Dlouho jsem na tom pracoval,
ale stále, mně zbývají jenom touhy.
Je to smutné pomyšlení,
ale víc už dělat nemohu!
Hledám stále nějaké rozptýlení,
snad nakonec - ten smutek přemohu.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
MILUJ ... - Vladimír Holan
Nerovnost země a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obě a v...
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
Nerovnost země a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obě a v...
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva