Kaštan má svoje
místo k stání,
ale na tom místě mu stojí
dvě povídavé paní.
Kaštan zlobně šumí
do jejich povídání:
"Tady je přece moje
místo k stání."
A že je pěkně naštvaný,
hází po nich kaštany.
místo k stání,
ale na tom místě mu stojí
dvě povídavé paní.
Kaštan zlobně šumí
do jejich povídání:
"Tady je přece moje
místo k stání."
A že je pěkně naštvaný,
hází po nich kaštany.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva