Snad protrhlo se nebe,
velké slzy na zem padají,
ani trochu nešetří tebe,
krásné sny se nezdají.
Proč stále jenom pláče,
proč je tady tak smutno?
Z ořeší ozývá se ptáče,
nebe rozprostřelo černé sukno.
Jak dlouho tohle vydrží,
kdo se má na ten smutek dívat!
Věřím, že dlouho se nezdrží,
smutek odejde a budem si zase zpívat.
velké slzy na zem padají,
ani trochu nešetří tebe,
krásné sny se nezdají.
Proč stále jenom pláče,
proč je tady tak smutno?
Z ořeší ozývá se ptáče,
nebe rozprostřelo černé sukno.
Jak dlouho tohle vydrží,
kdo se má na ten smutek dívat!
Věřím, že dlouho se nezdrží,
smutek odejde a budem si zase zpívat.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva