Nic z téhle krásy nevykouzlím již
krom těžké vůně nočních fial
a moře u jehož pat spíš
a nebe hvězdných iniciál
A z krajek pěny jemné jako srst
nezbude nic jen zakvílení
Naberu písku plnou hrst
a skrze prsty sype se mi
Na loď co vidím svítit v dáli
už nenasednu Klidně spi
Hvězdy jež do nás napadaly
žhnou jako rudé uhlíky
krom těžké vůně nočních fial
a moře u jehož pat spíš
a nebe hvězdných iniciál
A z krajek pěny jemné jako srst
nezbude nic jen zakvílení
Naberu písku plnou hrst
a skrze prsty sype se mi
Na loď co vidím svítit v dáli
už nenasednu Klidně spi
Hvězdy jež do nás napadaly
žhnou jako rudé uhlíky
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva