Jak neslavil bych vesmír nad hlavou
a jeho dálku nedohlednou,
když bytím vším, vší existencí svou
s ním souvisím a s ním jsem jedno,
když všemi světy svítí v prachu cest
a v kapce rosy odráží se.
V něm na planetě jedné, hvězdě hvězd,
svůj krátký lidský život žil jsem.
a jeho dálku nedohlednou,
když bytím vším, vší existencí svou
s ním souvisím a s ním jsem jedno,
když všemi světy svítí v prachu cest
a v kapce rosy odráží se.
V něm na planetě jedné, hvězdě hvězd,
svůj krátký lidský život žil jsem.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva