Jak neslavil bych vesmír nad hlavou
a jeho dálku nedohlednou,
když bytím vším, vší existencí svou
s ním souvisím a s ním jsem jedno,
když všemi světy svítí v prachu cest
a v kapce rosy odráží se.
V něm na planetě jedné, hvězdě hvězd,
svůj krátký lidský život žil jsem.
a jeho dálku nedohlednou,
když bytím vším, vší existencí svou
s ním souvisím a s ním jsem jedno,
když všemi světy svítí v prachu cest
a v kapce rosy odráží se.
V něm na planetě jedné, hvězdě hvězd,
svůj krátký lidský život žil jsem.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva