Otáčíš se za každou sukní,
už tě mám miláčku dost.
Mám jiného - tak vzteky pukni,
přešla jsem snadno pomyslný most.
Už se ale nebudu vracet,
tobě přesto štěstí přeji.
Co vše může člověk ztrácet,
projevy lásky, vždycky přece hřejí.
Neměla jsem to s tebou lehké,
přesto jsem to vydržela.
Láska i štěstí jsou tak křehké
a já je ve svých rukou nedržela.
už tě mám miláčku dost.
Mám jiného - tak vzteky pukni,
přešla jsem snadno pomyslný most.
Už se ale nebudu vracet,
tobě přesto štěstí přeji.
Co vše může člověk ztrácet,
projevy lásky, vždycky přece hřejí.
Neměla jsem to s tebou lehké,
přesto jsem to vydržela.
Láska i štěstí jsou tak křehké
a já je ve svých rukou nedržela.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva