Měsíce července horký den, stín lesa příjemně chladí. Za ohradou odpočívá mohutný jelen, má přítomnost vůbec mu nevadí.
Leží tu unavený v mlází na mechu, jen jeden omlácený paroh z hlavy trčí. Snad stáří tě zbavilo před lidmi strachu, občas jen zamrkají tmavé oči.
I když tvá srst je notně olysalá, stále obdivuji tvoji mocnou krásu. Jako lidem i tobě šedne hlava, stáří nikdo neuteče a hlodá zub času. Po chvíli zvedl se a odešel mezi stromy stranou. Tak starý brachu opět někdy na shledanou.