Píseň o jízdě na kolenou - Jaroslav Seifert
Zjeví se někdy volán nevolán
kapitán Nemo nebo Korkorán.
Ten první přijde v ruce s kompasem,
druhému meč se houpá pod pasem.
Odejde první, zmizí ve světě,
tygřici druhý hladí po hřbetě.
A také zmizí v hustém pralese,
už je to dlouho, co tak známe se.
Někdy však přijde-to je nejsladší,
můj otec zvolna přejde pavlačí.
A vejde tiše, stane ve dveřích,
jak by chtěl s šatů setřást sníh.
Co jsem se naplul v moři s Nautilem,
v pralese brouzdal, vlhkem zavilém!
Však v nejkrásnější byl jsem pevnině,
když tatínkovi jel jsem na klíně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)