Pohled na život

Tak moc bych všemu utéct chtěla,
jen nohy mě nechtějí poslouchat.
Vyhlídka by to sice byla skvělá,
život je zlý - nechci se ale rouhat.

Snad jen jaro povzbudí,
to když začne celé kvést,
všechny ze zimního spánku probudí,
do věnečku štěstí nechá splést.

Kvítí pomalu uvadá
a štěstí se také vytrácí,
přijde i špatná nálada,
jen chuť žít - člověk neztrácí.

Všechny nesnáze jdou překonat
i když si myslíš, že to možné není,
jen to štěstí musíš trochu popohnat,
pak se na život pohled zase změní.

Život je někdy pěkná mrcha,
jen nenech se jím otrávit!
Je často jak ta studená sprcha,
ale snaž se, co nejdříve zotavit.

Ber jej, tak jak přichází,
pokus se, bys od něho jen získal,
oprosti se od všech nesnází
a nechtěj, bys stále jen si stýskal.