V zárodku těch tížin,
oči se ti zježí
z toho jak ve stáří,
zjistíš kde problém vězil
a ty nedbalí svých úsudků,
přiměješ se ke smutku,
co pohltí tvou tvář
na oltář dobrých skutků,
kde v tom svém klubku,
stojíš sám,
jako žal co roky vzal,
o de dne kdy sto se mnou vzdal
a já v klád si své otázky,
zamiloval se do lásky,
jež pociťuji ze svého srdce
a je mi blíže vlastní duše,
než lží protkané ruce,
co mě nutí mlčet
a ovládají tvůj úspěch,
jako bychom nebyli
v jednom družstvě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)