Vlak hvízdl. Sbohem, cesto,
už přijde nádrží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka se už krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
už přijde nádrží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka se už krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
DOBRÝ ČLOVĚK - A. S. Puškin
Učený Firs je k nesnesení, máš pravdu, všechno váží, cení, je pedant, zřídka zak...
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
Učený Firs je k nesnesení, máš pravdu, všechno váží, cení, je pedant, zřídka zak...
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva