Zbývá už jenom lítost z minulosti vždyť dnešek, ten je bez milosti... Podzimní vítr mete dvůr, mech šplhá na schody. Ani jsem v oknech nevytáh závěsy z korálů - kdopak sem za den zabloudí?!
Zlatý meč leží pohřben kdesi v písku, hrdost a pýcha na smetisku... Na čisté, chladne obloze kruh luny stoupá výš. Vzpomínám na stín besídky a obrys paláce... Nač je teď, řeko, zrcadlíš?!