Zbývá už jenom
lítost z minulosti
vždyť dnešek, ten je bez milosti...
Podzimní vítr mete dvůr, mech šplhá na schody.
Ani jsem v oknech nevytáh závěsy z korálů -
kdopak sem za den zabloudí?!
Zlatý meč leží pohřben kdesi v písku,
hrdost a pýcha na smetisku...
Na čisté, chladne obloze kruh luny stoupá výš.
Vzpomínám na stín besídky a obrys paláce...
Nač je teď, řeko, zrcadlíš?!
lítost z minulosti
vždyť dnešek, ten je bez milosti...
Podzimní vítr mete dvůr, mech šplhá na schody.
Ani jsem v oknech nevytáh závěsy z korálů -
kdopak sem za den zabloudí?!
Zlatý meč leží pohřben kdesi v písku,
hrdost a pýcha na smetisku...
Na čisté, chladne obloze kruh luny stoupá výš.
Vzpomínám na stín besídky a obrys paláce...
Nač je teď, řeko, zrcadlíš?!
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva