Nežli slunce rozloučí se s námi,
v hrozny vína přelije svou krev,
na pahorcích mezi rovinami,
zmlkne ptačí, zazní lidský zpěv.
Po sluníčku podzimním tu zbude
fialový stín a zlatý jas
a v nás tolik vřelé krve rudé,
prv ní mráz že nezastudí nás!
Ať si k ránu stříbří jinovatka
trávu s kvítky umořenými,
plni slunce, ohně, révo sladká,
zpívajíce jdeme do zimy.
v hrozny vína přelije svou krev,
na pahorcích mezi rovinami,
zmlkne ptačí, zazní lidský zpěv.
Po sluníčku podzimním tu zbude
fialový stín a zlatý jas
a v nás tolik vřelé krve rudé,
prv ní mráz že nezastudí nás!
Ať si k ránu stříbří jinovatka
trávu s kvítky umořenými,
plni slunce, ohně, révo sladká,
zpívajíce jdeme do zimy.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva