Dvě hvězdy stulené padly mi do očí.
Jak perly třpytí se nad modrým úbočím.
Tolik hvězd na nebi, jen ty dvě k sobě lnou,
jako by chtěly být jen hvězdou jedinou.
A já je opěvám - sám člověk rodinný -
jich blízkost přítulnou, polibek nevinný.
Jak perly třpytí se nad modrým úbočím.
Tolik hvězd na nebi, jen ty dvě k sobě lnou,
jako by chtěly být jen hvězdou jedinou.
A já je opěvám - sám člověk rodinný -
jich blízkost přítulnou, polibek nevinný.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva