Odpouštím, ale zapomenout nemohu,
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
VŠECHNU SVOU LÁSKU - TOBĚ DÁM
Ráno se probouzím s nadějí, že to pro mě bude krásný den! Ale také vím, že zázra...
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
VŠECHNU SVOU LÁSKU - TOBĚ DÁM
Ráno se probouzím s nadějí, že to pro mě bude krásný den! Ale také vím, že zázra...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva