Odpouštím, ale zapomenout nemohu,
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva