Odpouštím, ale zapomenout nemohu,
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
pochopit - proč je to tak těžké!
Občas se k milování přemohu,
přesto tvé dotyky jsou tak hebké.
Proč nemohu se s tebou rozloučit,
sama sebe často se ptám,
že jednou odejdu - nelze vyloučit
a kdysi to byla láska jako trám.
I všední dny měly své kouzlo,
v noci nás navštívila polární záře,
do pokoje na chvilku štěstí vklouzlo,
nedočkavostí hořely mé tváře.
Co prožili jsme šťastných let,
na ně jen vzpomínky zůstanou,
teď tvé rty chladí jako led
a jednou i líbat mé rty přestanou.
S láskou všechno odchází,
tak ráda bych ji zdržela,
život byl jednou velkou extází
i poslední naděje najednou shořela.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
A. S. PUŠKIN
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva