Už si ani nevzpomínám,
kdy naposledy jsme se potkali,
přichází spánek, vše pozhasínám,
co vše za život jsme získali.
Jen ulehnu na polštář,
jakoby spánek někam odešel,
stavěla jsem si pro sebe oltář,
teď soudný den můj nadešel.
Bojím se, že mě odsoudíš
i když na to nemáš právo,
kam v myšlenkách až zabloudíš?
Takhle přemýšlet, není někdy zdrávo.
Proč naše cesty se nesetkají,
když snad si nic jiného ani nepřeji,
jen pomalu pramínky lásky přitékají,
pak se stanou mohutnou peřejí.
Dočkám se, že mi odpustíš?
Pak zase budu klidně spát,
své kořeny u mě zapustíš,
už se nebudu o lásku bát.
kdy naposledy jsme se potkali,
přichází spánek, vše pozhasínám,
co vše za život jsme získali.
Jen ulehnu na polštář,
jakoby spánek někam odešel,
stavěla jsem si pro sebe oltář,
teď soudný den můj nadešel.
Bojím se, že mě odsoudíš
i když na to nemáš právo,
kam v myšlenkách až zabloudíš?
Takhle přemýšlet, není někdy zdrávo.
Proč naše cesty se nesetkají,
když snad si nic jiného ani nepřeji,
jen pomalu pramínky lásky přitékají,
pak se stanou mohutnou peřejí.
Dočkám se, že mi odpustíš?
Pak zase budu klidně spát,
své kořeny u mě zapustíš,
už se nebudu o lásku bát.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
A. S. PUŠKIN
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva