Dalekou cestu ještě mám,
dávno zůstal jsem na ní sám.
Strom po stromu, další kopec i řeku míjím dál,
na kytaru u ohně jsem dříve rád hrál.
Dnes už nechodím ani spát, oheň a písně nemám rád,
jsem sám, poslední tramp, kterého já znám.
Milující les, těch stromů pár, zbytek přírody už zmizel v dál,
je dávno pryč, už dlouho nebyl o moc blíž.
Ty dny v lese, kterých si vážím každým dnem víc,
jsou dny, kdy od krve a slz mám zamokřenou líc.
Nevidím už skoro nic, jen světa zlo, pár lidí,
co ublížit dokáže nám, ano, i sebe dobře znám.
Nejsem dobrý člověk, ale ani zlý snad,
dělám pouze to, co cítím a mám rád...
PeopleSTAR (0 hodnocení)