Ten maličký uzlíček štěstí

To štěstí se na mě usmálo,
když přišla jsi na tento svět,
přála jsem si holčičku - a ne málo,
vyrostla z tebe dívka jako květ.

Děkuji Tobě za Tvoji lásku,
děkuji za ta krásná léta,
dnes mám Tvé děti na obrázku
a ve vzduchu štěstí, stále létá.

Uběhlo už čtyřicet pět let,
ale zdá se mi, že to bylo včera.
Byla to sladká léta, jako med,
pyšná jsem, že jsi moje dcera.

Když poprvé jsem Tě spatřila,
byl to jako největší zázrak,
už tenkrát jsem ale věřila,
že pro mě v životě, budeš maják.

Vždycky mi cestu ukážeš,
pravda, někdy je i trnitá,
vyrovnat se se vším dokážeš
i když se srdce, rychle rozkmitá.

Pak ale vyjde zlaté sluníčko,
černé mraky se rychle rozplynou,
zas spokojeno bude srdíčko,
naše láska a přátelství nezhynou.

Děkuji Ti a jsem Ti vděčná,
vzpomínám na ten uzlíček štěstí,
mateřská láska - ta je věčná,
snad dobrý osud, Tobě hvězdy věští.