Únor bez sněhu

Zurčí potůček v mechu a listí,
za lesem do koryta řeky vtéká.
V přírodě neklid můžeš čísti,
únor na královnu sněhu se vzteká.

Sady si stěžují a pole pláče,
bez sněhu nemohou odpočívat.
Sluníčko brzy budí zimní spáče,
mnohé ničí noc a ráno mrazí chlad.

Medvěda hlad vylákal z brlohu,
sladký med by přišel mu vhod.
Rozespale hledí na nestálou oblohu,
včely však mají zavřený vchod.

Medvěd tak se svou odvahou hec,
vydal se slídit k lidem do odpadu.
Kontejner přebral mu bezdomovec,
půjdeš spát bručoune o hladu.

Vysoká zvěř spásá pole ozimu,
pod listím bukvice hledají kanci.
Ti mají raději bez sněhu zimu,
vítr však zimu vyzval zas k tanci.

Myši pod zemí mají čas pohody,
bedlivě ale vchody sleduje oko soví.
Dá nám příroda letos dost úrody,
bude pro všechny, kdopak to ví?