Chocholy ohňů, hřeben požárů,
přeskakující z očí do očí.
Jedenkrát stane plemen na tvém břehu
a mrtvé ticho vod tvých přeskočí.
Vidím sklo střech, jež syčí jako slzy,
a rudé hady drátů
a stará srdce, srdce bez krve,
zmítající se v pavučinách šatů.
Pane a paní,
na stole vám doutná
pozvánka na poslední čaj.
Plyn dusí,
dušemi jde loutna,
odnáší s sebou lásku, rty a máj.
přeskakující z očí do očí.
Jedenkrát stane plemen na tvém břehu
a mrtvé ticho vod tvých přeskočí.
Vidím sklo střech, jež syčí jako slzy,
a rudé hady drátů
a stará srdce, srdce bez krve,
zmítající se v pavučinách šatů.
Pane a paní,
na stole vám doutná
pozvánka na poslední čaj.
Plyn dusí,
dušemi jde loutna,
odnáší s sebou lásku, rty a máj.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva