Ó nespočetné krásy těla,
jež pro mne moje láska měla!
Když hleděl jsem jí do očí,
pokládal jsem ji za anděla.
Těch jejích sametových úst,
jež vždy se při polibku chvěla!
O jejích ňadrech řeknu jen,
že byla zářivá a skvělá.´
Ne, podruhé už nepoznám
tak božsky klenutého čela.
Do jejích tajů vcházel jsem
nábožně jako do kostela.
Když řekla: Proboha, již dost -,
tu toho teprve nejvíc chtěla.
Časem jsem na ni zapomněl -,
i ona na mne zapomněla.
jež pro mne moje láska měla!
Když hleděl jsem jí do očí,
pokládal jsem ji za anděla.
Těch jejích sametových úst,
jež vždy se při polibku chvěla!
O jejích ňadrech řeknu jen,
že byla zářivá a skvělá.´
Ne, podruhé už nepoznám
tak božsky klenutého čela.
Do jejích tajů vcházel jsem
nábožně jako do kostela.
Když řekla: Proboha, již dost -,
tu toho teprve nejvíc chtěla.
Časem jsem na ni zapomněl -,
i ona na mne zapomněla.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DO ALBA D. F. IVANOVOVÉ - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva