Stromy míhají se kolem,
nějak tu krásu nevnímám,
přemýšlím nad svým bolem,
na krásné chvíle vzpomínám.
Co na mě čeká, na konci cesty?
Proč se ze života nemohu radovat?
Za co přicházejí jenom tresty?
Skřítci začínají, na poplach bubnovat.
Zastavím se, nevím, zda jít dál,
s mým trápením mi nepomohou,
jakoby i zlý satan se mi smál,
i kdyby chtěli - satana nepřemohou.
Sama se svým bolem putuji,
neznámým, smutným krajem,
svému štěstí se tak vzdaluji,
proč si se svým osudem, stále hrajem!
Až najdu ten střípek štěstí,
vrátím se ze svých cest,
z nich odstraním všechno klestí
a na bedrech, nebudu už tíhu nést.
PeopleSTAR (6 hodnocení)