Zakalené srdce aneb verše o lásce
Je z čistého lůna,
nebo potřísněná krví?
To ona sama neví,
ztracená se nalézá,
jako starý pán dveře odvírá,
doufajíc ve zdraví,
nadělí mu bláznovství.
Čeká na chleba,
odmění ho lítostí,
prý čekat netřeba,
hladoví se sám nasytí.
Čekání jen hlad dodává,
a v žaludku se nic pěkného nestává,
čekání jen žalozpěv,
pro odvážné rudý květ.
Popěvkem odmění,
jen osudové souznění.
Setrvat v řece,
která kalná je,
nechystá žádné naděje,
snad je jen utápí,
za noci které se ona trápí,
ale pro změnu její hlas pěje,
však srdce si jiného přeje.
PeopleSTAR (2 hodnocení)