Na neshledanou, vteřiny,
zastávky, šátky, lesní rohy,
dobrou noc, sny mé otčiny,
jež snil jsem, jak vás snil tak mnohý,
dobrou noc, metafory mé,
v nichž stanouti jsem chtěl dát času,
zpět vodě plout. Zda uzříme
kdy stín, jenž vtělil se v mém hlasu?
Dobrou noc. Šedé nádraží
mi jako kotva v srdce padlo.
Nesu v dav, jenž mě poráží,
svou hůl, svůj plášť, své zavazadlo.
zastávky, šátky, lesní rohy,
dobrou noc, sny mé otčiny,
jež snil jsem, jak vás snil tak mnohý,
dobrou noc, metafory mé,
v nichž stanouti jsem chtěl dát času,
zpět vodě plout. Zda uzříme
kdy stín, jenž vtělil se v mém hlasu?
Dobrou noc. Šedé nádraží
mi jako kotva v srdce padlo.
Nesu v dav, jenž mě poráží,
svou hůl, svůj plášť, své zavazadlo.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva