Zemička nás všechny prosí,ať zabráníme těm zkázám co jí hrozí. Pro záchranu naší planety musíme v tlaku na ni zpomalit a zem svou pomocí uzdravit. Bez naší zemičky,by jsme přeci nebyli lidičky. Tak přestaňme jí bezhlavě plenit,zkusme její život k lepšímu změnit...
V zimě nám vypínali občas elektrický proud. Když se odmlčel rozhlas, v polotmě hořících svíček nad rozkošným a každodenním nepořádkem spon, sponek, natáček a rozsypaného pudru poslouchal jsem ráno hřeben v ženských vlasech. Tiše praskal. Nepat...
Za vlnou vlna jde, žene se k splavu, šumí a klokotá. Lidé krok za krokem valí se v davu řečištěm života. Nad slunce polední ty vlny chladné tichý stín potěší. Člověk chce duši mít... Proč? Vždyť v ní vládne chlad stokrát chladnější....
Život můj stále sní a tím k iluzi je,blíž k ní. Ve fantazie ve snu se brodí,sny píší příběh vždy nový. Můj život jsou samé sny,v iluzi mění všechny dny. Život není pravdivý,oči nic nevidí. Den za dnem ve snech utíká,s lží se mysl a duše potýká,život naříká....