Usíná jeteliště po útoku včel. Tisíce džbánečků a všecky prázdné jsou, jsou prázdné ode dna až do skloněných čel, než k ránu naplní se znova pod rosou.
Paličky schýlené, vesmíry vonných drúz, spí jenom napolo, zbrocené chladem hvězd, jak by je kří...
Již pučí pole všechna, stromy se listím odívají, purpurovými fialkami země pokryla se zticha. Odchází zima, loučí se divý Boreas, sněhy tají a Apolo kráčí k nám a na bledé jíní dýchá. Tak čistý budiž, jak země, jež lehce studí! Ustoupí Venuše lichotivá a ...
Řekni jaká jsi, pověz mi jak čas běží, jak se vše kolem nás mění, a přesto bez kolísání, plyne dál, až tam ke hvězdám. A co všechno končí a začíná, jak co koho hlídá, by byla rovno hladina, kolem upravená krajina, dálnice a také zvěřina,...
Říkáš-li veršům také zpěv - a to se říkává, zpíval jsem celý svůj život. A šel jsem s těmi, kdo neměli nic a žili z ruky do huby. Byl jsem jeden z nich.
Zpíval jsem jejich bolest, jejich víru, naději a žil jsem s nimi vše, co žili oni. I ...